Víme kam vlastně patříme, odkud jsme, kam jdeme, kam směřujeme, koho milujeme... a jestliže to ve svých srdcích víme a cítíme, proč s tím tak často nic neděláme... náš život přeci musí mít ještě jiný význam, dávat nějaký smysl, hlubší, silnější...

Translate

neděle 21. září 2014

KOBLIHY

Jeden večer pohádka O Koblížkovi, a druhý den peču:-), domácí jsou nejlepší a hlavně bez všech těch šílených přísad.

500 g špaldové nebo polohrubé mouky
  25 g třtinového cukru
  20 g droždí
250 ml vlažné vody
    3 lžíce oleje
marmeláda, džem nebo povidla
cukr na posypání
olej na smažení

Mouku prosyjeme do mísy, doprostřed uděláme důlek, rozdrobíme do něj droždí a promícháme s trochou vlažné vody a s cukrem. Kvásek necháme 15 minut kynout a poté přilijeme olej a zbytek vody. Zpracujeme vláčné těsto, které necháme přibližně 1 hodinu kynout. Vyválíme a vykrajujeme kolečka, na které dáme marmeládu, džem nebo povidla, přiklopíme druhým kolečkem a okraje přitiskneme. Necháme opět kynout asi tak 20 minut. Rozpálíme olej a koblihy smažíme 3 minuty na každé straně. Posypeme moučkovým cukrem.

Silvestrovské koblihy

KOBLIHY
Už staří Egypťané smažili koblihy. Původně se plnily mákem nebo medem.

První zmínky o specializovaném pekaři kobližníkovi pocházejí již ze 14. století. O něco mladší jsou zmínky o ženách - kobližnicích. Ve středověku slovo koblih symbolizovalo masopust - maso není, koblihy jíst nebo též rozmařilé hodování. Ve středověkých receptářích se setkáme s rozličnými náplněmi a různými druhy koření, které hospodyňky do koblížků přidávaly. Jedná se třeba o řeřichu, šalvěj či kdoule. Koblihy se smažily ve vysoké vrstvě toho nejlepšího oleje (někdy i bukvicového). Olej lidé nedokázali konzervovat, a proto si v zimním období, kdy se lisoval, oblíbili právě smažené koblihy.

Koblihy a masopust, včera i dnes

Nejstarší zmínka o v Čechách slaveném masopustu pochází již ze 13. století. Koblihy (vdolky, kraple či šišky) se začínaly smažit na tzv. tučný čtvrtek (poslední čtvrtek masopustu). Hospodyňky si na nich dávaly záležet a plnily je rozličnými náplněmi, např. marmeládou, mákem a povidly. Koblihy se staly dárkem pro fašankovníky, babkovníky, masopustníky i maškarádníky, kteří obcházeli vesnice a zpívali veselé písně. 

Dnes již tato tradice pomalu upadá, ale koblihy zůstávají. Přidávají se i rozličné náplně, kterými se plní. Třeba náplň čokoládová, nugátová či borůvková. Koblihy se plní i šlehačkou nebo krémem s vaječným likérem. Koblihy se často dělají i prázdné, zato se bohatě zdobí rozličnými ovocnými omáčkami či polevami a sypou moučkovým cukrem.

 

Kobliha ve světě

V Polsku jsou koblihy spojeny s méně oficiálním svátkem - Tlustý čtvrtek.

V Rakousku jsou koblihy, "krapfen", spojované s pekařkou Cäcilii Krapfen, po které dostaly jméno, a letopočtem 1690. Cäcilii Krapfen poprvé osmažila koblihy o masopustu a naplnila je zavařeninou. Ve Vídni se koblihy těší velké oblibě, a to hlavně koblihy plněné meruňkovou marmeládou nebo nugátovou či vanilkovou náplní.
Ve Francii se také o masopustu stále koblihy připravují. Francouzi mají mimo jiné oblíbená dvě masopustní jídla, "merveilles"a "francouzské koblihy".


Pod anglickým názvem donut (česky „kobliha“) se skrývá zejména v USA oblíbené pečivo podobné koblize, někdy označované jako „kobliha s dírou“, ve skutečnosti má však spíše tvar prstence (toroidu).

Žádné komentáře:

Okomentovat

Svými komentáři pomáháte vytvářet a vylepšovat tento blog. Velice Vám děkuji za každé slovo, nápad, tip a podporu. Přeji krásný den!