Víme kam vlastně patříme, odkud jsme, kam jdeme, kam směřujeme, koho milujeme... a jestliže to ve svých srdcích víme a cítíme, proč s tím tak často nic neděláme... náš život přeci musí mít ještě jiný význam, dávat nějaký smysl, hlubší, silnější...

Translate

neděle 7. prosince 2014

RYCHLÝ CHLÉB



250 g špaldové mouky
250 g celozrnné pšeničné mouky... nebo mix pšeničné s žitnou
500 ml vlažné vody
1 lžička soli
1 lžička mletého kmínu
1 lžička mletého koriandru
1 lžička třtinového cukru
20 - 25 g kostky droždí 

Tento chléb nedělám v pekárně, nasypu do mísy mouky se solí, přimíchám kvásek z vody s cukrem a droždím, přidám kmín a koriandr a uhnětu těsto, které se nelepí na stěny mísy a přendám do formy dlouhé 30 cm vymazené olejem a vysypané celozrnnou moukou. Nechám půl hodiny kynout a peču na 200°C 30 až 35 minut. Poté vyjmu z formy a nechám dobře prochladnout.




PŠENICE ŠPALDA 
(Triticum spelta) je starobylý druh rozpadavé pšenice. Její „sladkostí a tučností“ se živili již staří Egypťané, Keltové a Germáni. V Evropě byla pěstována již před osmi tisíci lety. Později však ustoupila šlechtěné pšenici, která vykazovala vyšší výnosy.


Špalda je jednoduchá pšenice s lámavým vřetenem klasu a čtyřkvětými klásky, ze kterých se vyvíjejí dvě štíhlé obilky, pevně uzavřené v pluše a plušce. Je považována za zdravější alternativu šlechtěné pšenice (pšenice ozimé). V současnosti je pěstována téměř výhradně na polích biofarmářů. Díky značné odolnosti proti škůdcům, neduhům a nepřízni počasí nachází dobré využití právě v ekologickém zemědělství.

 

Sladká a tučná, přesto se po ní hubne

Když svatá Hildegarda prohlásila, že špalda je sladká, neznamená to, že je jako cukr nebo slad. Třebaže ze špaldy lze skutečně vyrobit slad – jako z každého obilí nebo z rýže – zde je míněna zejména ta skutečnost, že špaldová mouka je přirozeně nasládlá.


Takže, hospodyňky, pokud chcete upéci velmi dobrou buchtu nebo koláč, je vhodné dát do těsta díl špaldové mouky. Výrobek tím získá na chutnosti a podíl klasického cukru v něm přitom bude nižší.



Špaldová mouka, ačkoliv je celozrnná, vypadá velmi světlá, skoro jako bílá mouka. Její nutriční hodnota dalece přesahuje mletou bílou mouku, která je proti špaldě – mírně řečeno – jalová! Špaldových koláčů sníte méně, než těch z běžné mouky, protože špalda je velmi výživná. Je výjimečná svým složením a nevšední ořechovou chutí. Odtud se brala „tučnost“, kterou chválila svatá Hildegarda. Není to tučnost, jakou byste si představovali u sádla nebo dobře prorostlého bůčku. Špaldovou „tučností“ jsou její významné nutriční hodnoty. Se svým vysokým obsahem vlákniny a lepku obsahuje téměř všechny základní složky, důležité pro lidský organismus. Zatímco má vysoký podíl bílkovin, tuku s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, sacharidů, minerálů a vitamínů skupiny B, neobsahuje cholesterol.


Špaldě jsou připisovány pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému. I moderní medicína potvrzuje slova svaté Hildegardy, že špalda vzkřísí i (polo)mrtvého.



Zároveň je špalda lehce stravitelná a má mnohem nižší toxicitu pro choulostivé jedince, alergické na lepek. V některých případech alergii vůbec nespouští.

 

Chutná, hřeje, chrání před deštěm

Špalda poskytuje především celozrnnou mouku. Ta se od bílé mouky liší tím, že je při mletí zpracováno celé vyčištěné zrno. V mouce jsou tak zachovány obalové vrstvy a klíček, které obsahují nejvíce cenných látek. Špaldovou mouku můžete použít do polévek, omáček, knedlíků. Pečivu propůjčuje delší trvanlivost. Chléb, upečený s podílem špaldové mouky vás potěší výraznou chlebovou vůní, popraskanou kůrkou a vláčností.


Ze špaldy se vyrábí krupice, kernoto nebo špaldoto, které je alternativou rizota. Špaldové vločky mohou být základem do müsli. V neposlední řadě je tu bulgur, známý asi přes 4000 let. Při jeho výrobě se vyčištěné zrno po termickém ošetření párou usuší a následně drtí. Není pak už nutno jej vařit, takže se nabízí jako zavářka do hotových polévek nebo k použití jako těstovina. Nechybí ani špaldové těstoviny jako takové.


Ze špaldy se praží skvělá špaldová káva, která je bez kofeinu a svou jemnou chutí a vůní uspokojí i náročné gurmány. Jsou využívána i zelená zrna („grünkern”), jejichž speciální přípravou se získává tzv. zelený kaviár.





Žádné komentáře:

Okomentovat

Svými komentáři pomáháte vytvářet a vylepšovat tento blog. Velice Vám děkuji za každé slovo, nápad, tip a podporu. Přeji krásný den!